KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 1
Celé odpoledne jsme se seznamovali se stájí, jízdárnou a zejména pak s Čírem, Garpem, Pepou a dalšími hřebci a poníky, se kterými budeme trávit celý týden v sedle. Stanou se našimi každodenními partnery i přáteli. A protože jsme se nestačili seznámit mezi sebou, stalo se tak večer během hry Najdi si své jméno a především pak na Kovbojské párty. Jelikož jsme všechny kovbojky v pravém slova smyslu, není pro nás cizí ani soutěžení o sladké odměny, které jsme si vybojovaly v kloboukovém a koňském tanci. První večer jsme společně ukončily parádní diskotékou a dováděly jsme tolik, že se z nás pot jen řinul.
Celé odpoledne jsme se seznamovali se stájí, jízdárnou a zejména pak s Čírem, Garpem, Pepou a dalšími hřebci a poníky, se kterými budeme trávit celý týden v sedle. Stanou se našimi každodenními partnery i přáteli. A protože jsme se nestačili seznámit mezi sebou, stalo se tak večer během hry Najdi si své jméno a především pak na Kovbojské párty. Jelikož jsme všechny kovbojky v pravém slova smyslu, není pro nás cizí ani soutěžení o sladké odměny, které jsme si vybojovaly v kloboukovém a koňském tanci. První večer jsme společně ukončily parádní diskotékou a dováděly jsme tolik, že se z nás pot jen řinul.
KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 2
Ráno nás přivítalo konečně sluníčko a my jsme se plné očekávání vypravili za našimi čtyřnohými miláčky do stáje. Jezdilo se nám báječně na krátké vyjížďce i ve venkovní jízdárně. Některé z nás poprvé klusaly a ty zdatnější kovbojky si zkusily i cval. Čekal nás ale důležitý úkol. Byly jsme rozděleny do dvou skupin a museli jsme vymyslet pokřik, který by ukázal, že jsme silnější, než naše soupeřky. Také jsme vyráběly nejen ze dřeva náš symbol - koně s jezdcem a živého kovboje. Hrály jsme bláznivé seznamovací hry, které pokračovaly i po večeři. Díky nim jsme se pak nakonec změnily opravdu k nepoznání.
Ráno nás přivítalo konečně sluníčko a my jsme se plné očekávání vypravili za našimi čtyřnohými miláčky do stáje. Jezdilo se nám báječně na krátké vyjížďce i ve venkovní jízdárně. Některé z nás poprvé klusaly a ty zdatnější kovbojky si zkusily i cval. Čekal nás ale důležitý úkol. Byly jsme rozděleny do dvou skupin a museli jsme vymyslet pokřik, který by ukázal, že jsme silnější, než naše soupeřky. Také jsme vyráběly nejen ze dřeva náš symbol - koně s jezdcem a živého kovboje. Hrály jsme bláznivé seznamovací hry, které pokračovaly i po večeři. Díky nim jsme se pak nakonec změnily opravdu k nepoznání.
KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 3
Den byl od rána báječný a slunečný. Nejzkušenější jezdkyně se hned ráno vydaly na dalekou vyjížďku do prérie. My ostatní kovbojky jsme se učily v jízdárně klusat a ty šikovnější se pokusily i o cval. Koně už dokážeme samy ovládat, což nám dělá největší radost. Stejně jako nás mile překvapila a potěšila technika savování, protože jsme si vyrobily originální trička s motivem koně. Koně jsme vytvářely i z pet vršků, až vznikly neuvěřitelné obrazce. Jako správné kovbojky jsme se od Indiánů naučily používat jejich zbraně - foukat jehly z pravých foukaček a házet hvězdicemi. Večer jsme mezi sebou soupeřily u židličkové štafety a pak se společně setkaly u ohně. Opékalo se a zpívaly písničky. To nejdůležitější, test naší odvahy, nás teprve čekalo. Musely jsme projít noční stezku smrdutého kojota a na konci ji stvrdit svým podpisem.
Den byl od rána báječný a slunečný. Nejzkušenější jezdkyně se hned ráno vydaly na dalekou vyjížďku do prérie. My ostatní kovbojky jsme se učily v jízdárně klusat a ty šikovnější se pokusily i o cval. Koně už dokážeme samy ovládat, což nám dělá největší radost. Stejně jako nás mile překvapila a potěšila technika savování, protože jsme si vyrobily originální trička s motivem koně. Koně jsme vytvářely i z pet vršků, až vznikly neuvěřitelné obrazce. Jako správné kovbojky jsme se od Indiánů naučily používat jejich zbraně - foukat jehly z pravých foukaček a házet hvězdicemi. Večer jsme mezi sebou soupeřily u židličkové štafety a pak se společně setkaly u ohně. Opékalo se a zpívaly písničky. To nejdůležitější, test naší odvahy, nás teprve čekalo. Musely jsme projít noční stezku smrdutého kojota a na konci ji stvrdit svým podpisem.
KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 4
Společně jsme hned ráno vyrazily na dlouhou cestu po Divokém Západě. Zastavily jsme na Bílé, která patřila zbojníkům. Teď jsme ji však obsadily my, abychom si užily spoustu skvělých atrakcí jako tubing - jízdu na duších po dráze dolů, lanový park, závodní šlapací auta, skluzavky nebo trampolíny. Vykopávaly jsme kostry, rýžovaly drahokamy a ve Vodním světě zkoušely, co dokáže voda. Starší kovbojky se vydaly lanovkou na horu Zbojník, aby ji pak mohly sjet na koloběžkách. Ostatní čekala projížďka na koloběžkách kolem řeky Bečvy. Naše další cesta pak pokračovala k Obůrce, kde jsme si pohladily vzácného bílého jelena a nakrmily partu divočáků. Jako správně kovbojky jsme nevynechaly ani Pašeráckou stezku, tzv. ferratu - unikátní jištěnou lanovou cestu v lesním prostoru. Míčovými závody, lyžováním a bobováním jsme ukončily krásně strávený den.
Společně jsme hned ráno vyrazily na dlouhou cestu po Divokém Západě. Zastavily jsme na Bílé, která patřila zbojníkům. Teď jsme ji však obsadily my, abychom si užily spoustu skvělých atrakcí jako tubing - jízdu na duších po dráze dolů, lanový park, závodní šlapací auta, skluzavky nebo trampolíny. Vykopávaly jsme kostry, rýžovaly drahokamy a ve Vodním světě zkoušely, co dokáže voda. Starší kovbojky se vydaly lanovkou na horu Zbojník, aby ji pak mohly sjet na koloběžkách. Ostatní čekala projížďka na koloběžkách kolem řeky Bečvy. Naše další cesta pak pokračovala k Obůrce, kde jsme si pohladily vzácného bílého jelena a nakrmily partu divočáků. Jako správně kovbojky jsme nevynechaly ani Pašeráckou stezku, tzv. ferratu - unikátní jištěnou lanovou cestu v lesním prostoru. Míčovými závody, lyžováním a bobováním jsme ukončily krásně strávený den.
KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 5
Na tvoření mandal z barevných písků jsme se nemohly dočkat. Dozvěděli jsme se, že svým unikátním způsobem je každý z nás středem mandaly, jsme zároveň stvořitelem i stavebním materiálem. A my jsme tvořily nádherné obrazce z písku, který se skládá z výhradně čistého drceného křemene barveného nezávadnými barvami. Nasmály jsme se u her Activity, Twister i s lanem a samozřejmě se dále zdokonalovaly v jízdě na koních. Některé kovbojky udělaly už opravdu obrovské pokroky. Nejen, že umějí koně samy ovládat, ale také je rozklusat. Ty zkušenější samozřejmě i rozcválat. Po večeři nás čekala Kovbojská bitva s moukou, ringy nebo v pytlích. Stavěly jsme i živé pyramidy a bavily se při parukové diskotéce.
Na tvoření mandal z barevných písků jsme se nemohly dočkat. Dozvěděli jsme se, že svým unikátním způsobem je každý z nás středem mandaly, jsme zároveň stvořitelem i stavebním materiálem. A my jsme tvořily nádherné obrazce z písku, který se skládá z výhradně čistého drceného křemene barveného nezávadnými barvami. Nasmály jsme se u her Activity, Twister i s lanem a samozřejmě se dále zdokonalovaly v jízdě na koních. Některé kovbojky udělaly už opravdu obrovské pokroky. Nejen, že umějí koně samy ovládat, ale také je rozklusat. Ty zkušenější samozřejmě i rozcválat. Po večeři nás čekala Kovbojská bitva s moukou, ringy nebo v pytlích. Stavěly jsme i živé pyramidy a bavily se při parukové diskotéce.
KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 6
Hledání pokladu za stříbrným jezerem bylo náplní dnešního dne. Předtím jsme se ale naučily základy geocachingu a taky si hned dvě kešky našly. Koupání v přehradě bylo příjemné osvěžení před samotným hledáním pokladu. Museli jsme po cestě totiž vyluštit indiánskou mapu s písmem, několik šifer a na závěr prstovou abecedu, která nás přivedla k pokladu - balíčku se sladkostmi, odměnami a bílým tričkem, které další den použijeme na techniku batikování. I večer pokračoval ve znamení několika šifer Buffalo Billa před taneční zábavou.
Hledání pokladu za stříbrným jezerem bylo náplní dnešního dne. Předtím jsme se ale naučily základy geocachingu a taky si hned dvě kešky našly. Koupání v přehradě bylo příjemné osvěžení před samotným hledáním pokladu. Museli jsme po cestě totiž vyluštit indiánskou mapu s písmem, několik šifer a na závěr prstovou abecedu, která nás přivedla k pokladu - balíčku se sladkostmi, odměnami a bílým tričkem, které další den použijeme na techniku batikování. I večer pokračoval ve znamení několika šifer Buffalo Billa před taneční zábavou.
KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 7
Dnes přišly na řadu bílá trička a batikování. Byly jsme zvědavé, co se s nimi bude dít. Nejdříve jsme je začali uzlíčkovat, až vypadaly dost legračně. Pak ale nastalo to pravé kouzelní. Trička jsme namáčely a vařily v barvičkách se solí a pak namáčely v octové vodě. Když jsme uzlíky rozvázaly, nestačily jsme se divit nad našimi výtvory. Ten den nás čekala ještě olympiáda s ostrou střelbou ze vzduchovky, z pistolky na plechovku, kuší na medvěda a šlehání bičem. Samozřejmě důležitá byla i příprava na koňské závody spojená s vyjížďkou a výukou klusu a cvalu na lonži. Ty šikovné kovbojky skákaly přes kavalety. Poslední večer ukončila rozlučková paruková partička.
Dnes přišly na řadu bílá trička a batikování. Byly jsme zvědavé, co se s nimi bude dít. Nejdříve jsme je začali uzlíčkovat, až vypadaly dost legračně. Pak ale nastalo to pravé kouzelní. Trička jsme namáčely a vařily v barvičkách se solí a pak namáčely v octové vodě. Když jsme uzlíky rozvázaly, nestačily jsme se divit nad našimi výtvory. Ten den nás čekala ještě olympiáda s ostrou střelbou ze vzduchovky, z pistolky na plechovku, kuší na medvěda a šlehání bičem. Samozřejmě důležitá byla i příprava na koňské závody spojená s vyjížďkou a výukou klusu a cvalu na lonži. Ty šikovné kovbojky skákaly přes kavalety. Poslední večer ukončila rozlučková paruková partička.
KOVBOJSKÝ DENÍK Č. 8
Těšily jsme se na koňské závody, ale zároveň nám bylo některým moc smutno z toho, že se dnes se svými miláčky ve stájích budeme muset rozloučit. Poslední jízdy, kdy jsme zdolávaly slalom, překážky i přenášely hrníčky, jsme si proto užily. Už proto, že se na nás přijeli podívat rodiče. Pro ně jsme připravily i krátký program, až na konci nezůstalo jedno oko suché. Rozdávaly se diplomy a odměny, střílely konfety krátce předtím, než jsme definitivně opustili ranč na Horní Bečvě.
Těšily jsme se na koňské závody, ale zároveň nám bylo některým moc smutno z toho, že se dnes se svými miláčky ve stájích budeme muset rozloučit. Poslední jízdy, kdy jsme zdolávaly slalom, překážky i přenášely hrníčky, jsme si proto užily. Už proto, že se na nás přijeli podívat rodiče. Pro ně jsme připravily i krátký program, až na konci nezůstalo jedno oko suché. Rozdávaly se diplomy a odměny, střílely konfety krátce předtím, než jsme definitivně opustili ranč na Horní Bečvě.
