1. DEN
Cesta kolem světa začala vskutku velmi dobrodružně. Sotva jsme vjeli do beskydských hor, čekala nás první velká překážka. Záchranářský vrtulník, který nám prolétl nad hlavami, nevěstil nic dobrého. A bylo to tady! Před námi stála obrovská kolona aut, která se táhla Starými Hamrami. Když jsme v ní stáli už dobré půl hodiny a kolem stále projížděly sanitky a hasičská auta, bylo nám jasné, že se na cestě stala nehoda. A když jsme vylezli z autobusu ven na sluníčko, bylo nám taky jasné, proč se bouralo. Silnice byla jako kluziště. Hasiči nám sdělili, že v koloně ještě budeme stát další dvě hodiny, a tak jsme čas krátili seznamováním a koulováním na parkovišti. Sotva jsem vyjeli, před námi byla další nehoda. Naštěstí s námi měli policisté slitování a pustili nás dál.
Nakonec jsme přece jen zdárně dojeli do našeho příbytku v nádherně zasněžené přírodě a hned jsme se pustili do teplého jídla. Dokonce jsme ve sluníčku zvládli první sněhové radovánky a hlavně jsme viděli sjezdovku, na které nás bude ještě čekat mnoho dobrodružství.
První večer byl seznamovací. Rozdělili jsme se na Sněženky a Machry, zatančili si hada a někteří dokonce přidali akrobatickém kousky. Usínali jsme a do oken nám svítily třpytivé hvězdy.
Cesta kolem světa začala vskutku velmi dobrodružně. Sotva jsme vjeli do beskydských hor, čekala nás první velká překážka. Záchranářský vrtulník, který nám prolétl nad hlavami, nevěstil nic dobrého. A bylo to tady! Před námi stála obrovská kolona aut, která se táhla Starými Hamrami. Když jsme v ní stáli už dobré půl hodiny a kolem stále projížděly sanitky a hasičská auta, bylo nám jasné, že se na cestě stala nehoda. A když jsme vylezli z autobusu ven na sluníčko, bylo nám taky jasné, proč se bouralo. Silnice byla jako kluziště. Hasiči nám sdělili, že v koloně ještě budeme stát další dvě hodiny, a tak jsme čas krátili seznamováním a koulováním na parkovišti. Sotva jsem vyjeli, před námi byla další nehoda. Naštěstí s námi měli policisté slitování a pustili nás dál.
Nakonec jsme přece jen zdárně dojeli do našeho příbytku v nádherně zasněžené přírodě a hned jsme se pustili do teplého jídla. Dokonce jsme ve sluníčku zvládli první sněhové radovánky a hlavně jsme viděli sjezdovku, na které nás bude ještě čekat mnoho dobrodružství.
První večer byl seznamovací. Rozdělili jsme se na Sněženky a Machry, zatančili si hada a někteří dokonce přidali akrobatickém kousky. Usínali jsme a do oken nám svítily třpytivé hvězdy.
2. DEN
Ráno nás probudilo sluníčko. Všichni jsme netrpělivě očekávali, kam se dnes vydáme. A dozvěděli jsme se to hned u snídaně. Putovat budeme od Aljašky přes Mexiko až do Jižní Ameriky k Peruáncům. Dopoledne jsme to zvládli hravě na lyžích. I ti, kteří na nich nikdy nestáli, se rozjeli před polednem radostně svahem dolů.
Nemohli jsme se dočkat, kdy skončí odpolední klid. Další cesta nás totiž čekala přímo se psím spřežením, které nás odvezlo lesními hvozdy na další cestu. Tažní Maďarští ohaři byli opravdu dříči a my jsme prožili cestu plnou adrenalinu i zábavy. Ta další cesta už pokračovala na bobech a saních. Svištělo to na namrzlém sněhu náramně. Nás ale čekal další úkol - postavit originální iglú. Však jsme se taky činili, abychom byli lepší, než naši soupeři.
Sněhu jsme si v krásném počasí, kdy v pravé poledne teploměr dokonce ukazoval deset stupňů, užili opravdu hodně. Po rizotu na večeři nezbyla ani památka a už jsme se těšili na druhou večeři. Mezitím nás ale čekala spousta dalších úkolů, a to rovnou s nefalšovanými Indiány. Museli jsme s nimi skolit medvěda a dokonce i zvládnout indiánský tanec s originálními nástroji. Nakonec nás naučili barvit písmeny trička. Den utekl jako voda a my jsme usínali s napětím, jaké dobrodružství čeká zítra.
Ráno nás probudilo sluníčko. Všichni jsme netrpělivě očekávali, kam se dnes vydáme. A dozvěděli jsme se to hned u snídaně. Putovat budeme od Aljašky přes Mexiko až do Jižní Ameriky k Peruáncům. Dopoledne jsme to zvládli hravě na lyžích. I ti, kteří na nich nikdy nestáli, se rozjeli před polednem radostně svahem dolů.
Nemohli jsme se dočkat, kdy skončí odpolední klid. Další cesta nás totiž čekala přímo se psím spřežením, které nás odvezlo lesními hvozdy na další cestu. Tažní Maďarští ohaři byli opravdu dříči a my jsme prožili cestu plnou adrenalinu i zábavy. Ta další cesta už pokračovala na bobech a saních. Svištělo to na namrzlém sněhu náramně. Nás ale čekal další úkol - postavit originální iglú. Však jsme se taky činili, abychom byli lepší, než naši soupeři.
Sněhu jsme si v krásném počasí, kdy v pravé poledne teploměr dokonce ukazoval deset stupňů, užili opravdu hodně. Po rizotu na večeři nezbyla ani památka a už jsme se těšili na druhou večeři. Mezitím nás ale čekala spousta dalších úkolů, a to rovnou s nefalšovanými Indiány. Museli jsme s nimi skolit medvěda a dokonce i zvládnout indiánský tanec s originálními nástroji. Nakonec nás naučili barvit písmeny trička. Den utekl jako voda a my jsme usínali s napětím, jaké dobrodružství čeká zítra.
3. DEN
Haló! Tak se vám opět hlásíme z prosluněné a zasněžené přírody. Když jsme Vám posílali první věštce, tak jsme netušili, že kvůli výpadku wifi dojdou k Vám až o den později. Proto Vám, drazí rodičové, chceme něco vzkázat. Máme se všichni moc dobře, nejsme nemocní, parádně se nám lyžuje a bavíme se od rána až do večera. A ještě máme pro Vás konkrétní vzkazy…
Eliška, Anetka Č., Natálka, Ebi, Nikča, Franziska, Alice, Bety, Terka, Kiki, Kuba, Adam, Míša, Anetka B., Láďa a dokonce i René - Ta sedačka je úžasná! Na malý vlek už nechceme! Lyžuje se nám báječně!
Filípek - já už jsem taky stál na lyžích!
Třetí den jsme se vydali skrz Dálný Východ. Přes Himaláje, Ural, Kaspické moře a Bajkal až k daleké Číně. Zastavili jsme se i u slonů v Thajsku a Kambodži, také v Japonsku a ve Vietnamu. Světadíl Asie nás provázel i na sjezdovce, kde jsme celý den lyžovali s čínským hadem i drakem. Po večeři jsme roztančili tančící koberec a nakonec bojovali za svoje týmy - museli jsme vylovit pangasiuse, hůlkami sbírat hrášek, rýži a těstoviny a nakonec jsme zdolávali nejvyšší vrcholy světa.
Haló! Tak se vám opět hlásíme z prosluněné a zasněžené přírody. Když jsme Vám posílali první věštce, tak jsme netušili, že kvůli výpadku wifi dojdou k Vám až o den později. Proto Vám, drazí rodičové, chceme něco vzkázat. Máme se všichni moc dobře, nejsme nemocní, parádně se nám lyžuje a bavíme se od rána až do večera. A ještě máme pro Vás konkrétní vzkazy…
Eliška, Anetka Č., Natálka, Ebi, Nikča, Franziska, Alice, Bety, Terka, Kiki, Kuba, Adam, Míša, Anetka B., Láďa a dokonce i René - Ta sedačka je úžasná! Na malý vlek už nechceme! Lyžuje se nám báječně!
Filípek - já už jsem taky stál na lyžích!
Třetí den jsme se vydali skrz Dálný Východ. Přes Himaláje, Ural, Kaspické moře a Bajkal až k daleké Číně. Zastavili jsme se i u slonů v Thajsku a Kambodži, také v Japonsku a ve Vietnamu. Světadíl Asie nás provázel i na sjezdovce, kde jsme celý den lyžovali s čínským hadem i drakem. Po večeři jsme roztančili tančící koberec a nakonec bojovali za svoje týmy - museli jsme vylovit pangasiuse, hůlkami sbírat hrášek, rýži a těstoviny a nakonec jsme zdolávali nejvyšší vrcholy světa.
4. DEN
Prosím, mějte s námi trpělivost. Jsme přece jen mezi horami a spojení s okolním světem nezaručíme, abychom čerstvé zprávy od našich cestovatelů posílali vždycky včas.
I když se Vám Austrálie může zdát moc vzdálená, my jsme se na ni ocitli, jako bychom mávli kouzelným proutkem. Zastávka u Protinožců, přesně tak se nazývalo naše čtvrté putování po Zeměkouli. Jako tradičně jsme dopoledne vyrazili na lyže. Sluníčko opět hřálo jako na jaře a sníh byl po promrzlé noci prostě fantastický. Čekala nás lyžovačka s lasem a kruhy, zdatně jsme projížděli i brankami. Netrpělivě jsme však čekali na to, až skončí odpolední klid. Nadešel čas na tolik očekávané koňské dostihy. Příjemnou procházkou spojenou s bobováním jsme se vydali přes zamrzlou přehradu do koňské stáje, odkud jsme postupně vyjížděli na koních po zasněžených pláních. Z dostihů jsme se vrátili akorát na večeři.
Stezka od Maurů k Papuáncům nás zavedla k zašifrovaným naším jménům. Museli jsme je najít dříve než domorodci, jinak by nás sežrali. Naštěstí jsme to všichni zvládli včas. Nikdo si totiž nechtěl nechat ujít Narozeninovou párty naší Sněženky Natálky, která zrovna slavila devět let. Ještě než rozkrojila narozeninový dort, dali jsme jí pořádné hobla. A party pak mohla začít! A byla jaksepatří parádní. Během chvilky jsme se měnili k nepoznání, až jsme se popadali za břicha. Ještě dlouho jsme se smáli v postelích a vzpomínali na senzační večer i celý den.
Prosím, mějte s námi trpělivost. Jsme přece jen mezi horami a spojení s okolním světem nezaručíme, abychom čerstvé zprávy od našich cestovatelů posílali vždycky včas.
I když se Vám Austrálie může zdát moc vzdálená, my jsme se na ni ocitli, jako bychom mávli kouzelným proutkem. Zastávka u Protinožců, přesně tak se nazývalo naše čtvrté putování po Zeměkouli. Jako tradičně jsme dopoledne vyrazili na lyže. Sluníčko opět hřálo jako na jaře a sníh byl po promrzlé noci prostě fantastický. Čekala nás lyžovačka s lasem a kruhy, zdatně jsme projížděli i brankami. Netrpělivě jsme však čekali na to, až skončí odpolední klid. Nadešel čas na tolik očekávané koňské dostihy. Příjemnou procházkou spojenou s bobováním jsme se vydali přes zamrzlou přehradu do koňské stáje, odkud jsme postupně vyjížděli na koních po zasněžených pláních. Z dostihů jsme se vrátili akorát na večeři.
Stezka od Maurů k Papuáncům nás zavedla k zašifrovaným naším jménům. Museli jsme je najít dříve než domorodci, jinak by nás sežrali. Naštěstí jsme to všichni zvládli včas. Nikdo si totiž nechtěl nechat ujít Narozeninovou párty naší Sněženky Natálky, která zrovna slavila devět let. Ještě než rozkrojila narozeninový dort, dali jsme jí pořádné hobla. A party pak mohla začít! A byla jaksepatří parádní. Během chvilky jsme se měnili k nepoznání, až jsme se popadali za břicha. Ještě dlouho jsme se smáli v postelích a vzpomínali na senzační večer i celý den.
5. DEN
Naše další putování směřovalo od pohoří Atlas až do Madagaskaru. Za a faraony, křováky a šamany. Však nám taky dali o sobě vědět už v noci, když jsme spali. Tváře nám pokreslili znameními, které nás měly chránit od zlých duchů. Po snídani jsme si zatančili tanec s Masaji a vydali se na dlouhou cestu autobusem napříč Afrikou. Šaman nám ukazoval světla našich duší ukrytých ve svíčkách a pak jsme se přesunuli k chýším domorodců. Nejstaršího přírodního skanzenu (muzea v přírodě). Nejvíce jsme se však všichni těšili na Viktoriiny vodopády, kde jsme dováděli přes dvě hodiny.
Po večeři nám nedaly pokoj mumie. Ještě že jsme si mohli oddechnout u Talentmánie a Superstar, protože to nejhorší nás čekalo pozdě večer - Faraonova stezka odvahy, u které jsme ke všemu museli vyřešit šifru. Naštěstí jsme ji přežili všichni v pořádku, i když jsme se popravdě opravdu báli. Šamanovo znamení na tvářích nás ale před zlými duchy přece jen ochránilo.
Naše další putování směřovalo od pohoří Atlas až do Madagaskaru. Za a faraony, křováky a šamany. Však nám taky dali o sobě vědět už v noci, když jsme spali. Tváře nám pokreslili znameními, které nás měly chránit od zlých duchů. Po snídani jsme si zatančili tanec s Masaji a vydali se na dlouhou cestu autobusem napříč Afrikou. Šaman nám ukazoval světla našich duší ukrytých ve svíčkách a pak jsme se přesunuli k chýším domorodců. Nejstaršího přírodního skanzenu (muzea v přírodě). Nejvíce jsme se však všichni těšili na Viktoriiny vodopády, kde jsme dováděli přes dvě hodiny.
Po večeři nám nedaly pokoj mumie. Ještě že jsme si mohli oddechnout u Talentmánie a Superstar, protože to nejhorší nás čekalo pozdě večer - Faraonova stezka odvahy, u které jsme ke všemu museli vyřešit šifru. Naštěstí jsme ji přežili všichni v pořádku, i když jsme se popravdě opravdu báli. Šamanovo znamení na tvářích nás ale před zlými duchy přece jen ochránilo.
6. DEN
Jsme Sněženky a Machři na Cestě kolem světa a vydáváme se zpět domů, do Evropy. V Alpách jsme bravurně zvládli živý slalom a ski test. Když jsme se řádně posilnili a dobře si pak odpočinuli v kinotéce, začali jsme se chystat na hlavní závod dne. Adreanalinový sjezd z nejvyšší evropské hory Mont Blanc. Větší dobrodružství i legraci jsme během putování po světě snad ani nezažili. Nás ale ještě čekala poslední, rozhodující bitva o světadíl. Střelba ze vzduchovky na iglú nebo z lukostřílu na terč. Museli jsme však zdolat další úkoly, abychom se zdárně dostali až k Čechám. Po evropském testu zdatnosti jsme se zastavili na skok v Benátkách, museli rozluštit ještě několik zapeklitých šifer, které nás konečně dovedly k tolik vytouženému pokladu. A pak jsme už jen slavili! V karnevalových kostýmech pili šampaňské, pojídali popcorn a gumíky. Poslední večer jsme zakončili zábavnou hrou partička, až se smíchy váleli na zemi. Kdybychom nebyli tak unaveni, tak by se nám do postele ale vůbec nechtělo.
Jsme Sněženky a Machři na Cestě kolem světa a vydáváme se zpět domů, do Evropy. V Alpách jsme bravurně zvládli živý slalom a ski test. Když jsme se řádně posilnili a dobře si pak odpočinuli v kinotéce, začali jsme se chystat na hlavní závod dne. Adreanalinový sjezd z nejvyšší evropské hory Mont Blanc. Větší dobrodružství i legraci jsme během putování po světě snad ani nezažili. Nás ale ještě čekala poslední, rozhodující bitva o světadíl. Střelba ze vzduchovky na iglú nebo z lukostřílu na terč. Museli jsme však zdolat další úkoly, abychom se zdárně dostali až k Čechám. Po evropském testu zdatnosti jsme se zastavili na skok v Benátkách, museli rozluštit ještě několik zapeklitých šifer, které nás konečně dovedly k tolik vytouženému pokladu. A pak jsme už jen slavili! V karnevalových kostýmech pili šampaňské, pojídali popcorn a gumíky. Poslední večer jsme zakončili zábavnou hrou partička, až se smíchy váleli na zemi. Kdybychom nebyli tak unaveni, tak by se nám do postele ale vůbec nechtělo.
7. DEN
Poslední probuzení bylo smutné. Uvědomili jsme si, že našemu putování bude brzy konec. Po snídani jsme všichni dostali diplomy, ti nejlepší byli oceněni ještě dalšími, speciálními diplomy a odměnami. Za úklid hotelových pokojů, Talentmánii, Superstar, noční stezku odvahy, potápění, nejrychlejší sjezd na bobech i za nejlepšího lyžaře. Znovu jsme pak na sebe navlékli karnevalové masky, nasadili přilby i lyže. Karneval se totiž z Benátek přesunul do Valašských Beskyd, přímo na sjezdovku Rališka na Horní Bečvě. Užívali jsme si jej do posledního okamžiku, protože domů se nám opravdu ještě vůbec, ale vůbec nechtělo. Loučení bylo dojemné a plné slibů, že se snad brzy opět společně setkáme.
Poslední probuzení bylo smutné. Uvědomili jsme si, že našemu putování bude brzy konec. Po snídani jsme všichni dostali diplomy, ti nejlepší byli oceněni ještě dalšími, speciálními diplomy a odměnami. Za úklid hotelových pokojů, Talentmánii, Superstar, noční stezku odvahy, potápění, nejrychlejší sjezd na bobech i za nejlepšího lyžaře. Znovu jsme pak na sebe navlékli karnevalové masky, nasadili přilby i lyže. Karneval se totiž z Benátek přesunul do Valašských Beskyd, přímo na sjezdovku Rališka na Horní Bečvě. Užívali jsme si jej do posledního okamžiku, protože domů se nám opravdu ještě vůbec, ale vůbec nechtělo. Loučení bylo dojemné a plné slibů, že se snad brzy opět společně setkáme.
