1. DEN
Novopečení studenti se hlásí z Bradavic! Cesta Bradavickým expresem probíhala v klidu, než jsme vjeli na Horní Bečvu. Těsně před Bradavicemi nás přepadl sám Pán zla Voldemort a přímo v expresu chtěl z nás vysát duši. Raději jsme mu expres i s našimi kufry nechali a došli do Bradavic po svých za doprovodu Brumbála. Jenže Voldemort obsadil Bradavice i s Mozkomory, kteří za hřmení kroužili nad našimi hlavami. Nastal první velký souboj, vzduchem svištěly zaklínadla i kouzelnické hůlky Brumbála a Voldemorta, jež dostal po těžké bitvě úder, po kterém naštěstí zmizel v lese.
Odpoledne jsme navštívili Prasinky, kde nás čekalo příjemné překvapení v podobě osvěžujícího bazénu a nádherné přehrady. Tam jsme dováděli až do večeře. Všichni jsme netrpělivě očekávali, až nastane ten zásadní okamžik - slavnostní zařazení nás, budoucích studentů do Bradavic. Stalo se tak za přítomnosti celého profesorského sboru. Moudrý mluvící klobouk nasazený na našich hlavách tentokrát vůbec neotálel, i když u některých studentů si až tak jistý nebyl. Od té chvíle jsme opustili mudlovský svět a vydali se na dobrodružné studium v Bradavicích, kterých se chtějí zmocnit Smrtijedi. Musíme je zničit i s Voldemortem. A to bude náš hlavní úkol během celého pobytu ve světě kouzel a čar.
Novopečení studenti se hlásí z Bradavic! Cesta Bradavickým expresem probíhala v klidu, než jsme vjeli na Horní Bečvu. Těsně před Bradavicemi nás přepadl sám Pán zla Voldemort a přímo v expresu chtěl z nás vysát duši. Raději jsme mu expres i s našimi kufry nechali a došli do Bradavic po svých za doprovodu Brumbála. Jenže Voldemort obsadil Bradavice i s Mozkomory, kteří za hřmení kroužili nad našimi hlavami. Nastal první velký souboj, vzduchem svištěly zaklínadla i kouzelnické hůlky Brumbála a Voldemorta, jež dostal po těžké bitvě úder, po kterém naštěstí zmizel v lese.
Odpoledne jsme navštívili Prasinky, kde nás čekalo příjemné překvapení v podobě osvěžujícího bazénu a nádherné přehrady. Tam jsme dováděli až do večeře. Všichni jsme netrpělivě očekávali, až nastane ten zásadní okamžik - slavnostní zařazení nás, budoucích studentů do Bradavic. Stalo se tak za přítomnosti celého profesorského sboru. Moudrý mluvící klobouk nasazený na našich hlavách tentokrát vůbec neotálel, i když u některých studentů si až tak jistý nebyl. Od té chvíle jsme opustili mudlovský svět a vydali se na dobrodružné studium v Bradavicích, kterých se chtějí zmocnit Smrtijedi. Musíme je zničit i s Voldemortem. A to bude náš hlavní úkol během celého pobytu ve světě kouzel a čar.
2. DEN
Probudili jsme se do deštivého rána. Starosti jsme si z toho ale vůbec nedělali. Těšili jsme se na Oko Fénixe, kdy jsme museli opravdu bystřit svůj zrak i mysl. Zůstali jsme to dopoledne pěkně v suchu v Bradavicích a napínali své mozky k prasknutí. Jak jsme zjistili, zapamatovat si pár věcí a předmětů, není vůbec jednoduché, a stejně je tak po slepu poznat bosou nohou nebo pohmatem. Po řízku s bramborovou kaší se počasí přece jen malinko umoudřilo a mohli jsme vyrazit do Zapovězeného lesa na Potterovku. Smrtijedi totiž přepadli nedalekou chýši a odnesli si z ní spoustu věcí, které cestou postráceli. My jsme kolem nich museli v rychlosti přejít, hlavně jsme na ně nesměli šahat, neboť mohly být plné jedu. A opět jsme napínali mozek, když jsme si na všechny museli vzpomenout, což nebylo vůbec snadné. Poté jsme se přesunuli kousek dál do Pavoučího doupěte. Tam nás čekaly hned tři úkoly - vyprostit se z pavoučích sítí a přechod celé koleje, kdy jsme si vzájemně pomáhali, přes pavoučí nástrahy.
Každý večer cestujeme kolem světa po jednotlivých světadílech. Dnes jsme zavítali do Ameriky, mezi původní domorodce, Indiány a Eskymáky. V kvízu jsme zjistili, že se máme o Americe, jejím objevení i zajímavostech, ještě co učit. Mexičtí Indiáni nám ukázali své hudební nástroje i oblečení z přírodních materiálů, my jsme si je mohli půjčit a přenést se v duchu prastaré hudby do světa šamanů, rituálů i divokých tanců. To byl náš poslední úkol.
Probudili jsme se do deštivého rána. Starosti jsme si z toho ale vůbec nedělali. Těšili jsme se na Oko Fénixe, kdy jsme museli opravdu bystřit svůj zrak i mysl. Zůstali jsme to dopoledne pěkně v suchu v Bradavicích a napínali své mozky k prasknutí. Jak jsme zjistili, zapamatovat si pár věcí a předmětů, není vůbec jednoduché, a stejně je tak po slepu poznat bosou nohou nebo pohmatem. Po řízku s bramborovou kaší se počasí přece jen malinko umoudřilo a mohli jsme vyrazit do Zapovězeného lesa na Potterovku. Smrtijedi totiž přepadli nedalekou chýši a odnesli si z ní spoustu věcí, které cestou postráceli. My jsme kolem nich museli v rychlosti přejít, hlavně jsme na ně nesměli šahat, neboť mohly být plné jedu. A opět jsme napínali mozek, když jsme si na všechny museli vzpomenout, což nebylo vůbec snadné. Poté jsme se přesunuli kousek dál do Pavoučího doupěte. Tam nás čekaly hned tři úkoly - vyprostit se z pavoučích sítí a přechod celé koleje, kdy jsme si vzájemně pomáhali, přes pavoučí nástrahy.
Každý večer cestujeme kolem světa po jednotlivých světadílech. Dnes jsme zavítali do Ameriky, mezi původní domorodce, Indiány a Eskymáky. V kvízu jsme zjistili, že se máme o Americe, jejím objevení i zajímavostech, ještě co učit. Mexičtí Indiáni nám ukázali své hudební nástroje i oblečení z přírodních materiálů, my jsme si je mohli půjčit a přenést se v duchu prastaré hudby do světa šamanů, rituálů i divokých tanců. To byl náš poslední úkol.
3. DEN
Bradavice se hlásí a všichni studenti mají úsměvy na tváři. Konečně prokouklo přes mraky sluníčko a my jsme se mohli vydat na taneční rozcvičku a pak i na první velký souboj s Mozkomory. Snažili jsme se je zahnat střelbou ze vzduchovek a foukaček a pak co nejrychlejším během přes Zapovězený les, kde nás ale čekalo několik nástrah. Všechno jsme bravurně zvládli a po borůvkových knedlících a nabrání dalších sil nás čekal další souboj. Tentokrát mezi samotnými kolejemi ve famfrpálovém turnaji. Hráli jsme se vší vervou, aby právě ta naše kolej byla nejlepší. Zápas ale předčasně ukončili Jednorožci. Jejich spřežení šlo slyšet už z dálky a my jsme s napětím čekali, zda skutečně dorazí až do Bradavic. S hlasitým štěkotem se s námi proháněli až do večera a jejich kočí naše koleje i navštívil. Měli jsme na něj tolik otázek, že v Bradavicích nakonec zůstal až do pozdního večera. Tancem jsme třetí den začali a nakonec i taky skončili.
Bradavice se hlásí a všichni studenti mají úsměvy na tváři. Konečně prokouklo přes mraky sluníčko a my jsme se mohli vydat na taneční rozcvičku a pak i na první velký souboj s Mozkomory. Snažili jsme se je zahnat střelbou ze vzduchovek a foukaček a pak co nejrychlejším během přes Zapovězený les, kde nás ale čekalo několik nástrah. Všechno jsme bravurně zvládli a po borůvkových knedlících a nabrání dalších sil nás čekal další souboj. Tentokrát mezi samotnými kolejemi ve famfrpálovém turnaji. Hráli jsme se vší vervou, aby právě ta naše kolej byla nejlepší. Zápas ale předčasně ukončili Jednorožci. Jejich spřežení šlo slyšet už z dálky a my jsme s napětím čekali, zda skutečně dorazí až do Bradavic. S hlasitým štěkotem se s námi proháněli až do večera a jejich kočí naše koleje i navštívil. Měli jsme na něj tolik otázek, že v Bradavicích nakonec zůstal až do pozdního večera. Tancem jsme třetí den začali a nakonec i taky skončili.
4. DEN
Po snídani jsme se vypravili do Zapovězeného lesa stavět každá kolej své Bradavice a vytvořit Harryho Pottera z toho, co nám les dal. Stavby to byly vskutku úctyhodné, nechyběla ani Hagridova chýše, vězení z Azkabanu či famfrpálové hřiště, na kterém hráče zastupovaly lesní borůvky. Nebelvíru se zase povedla velmi těžká stavba parádního bradavického mostu. Všem čtyřem Bradavicím vévodil Harry Potter, kterého vytvářeli naši nejlepší studenti.
Po cestě ze Zapovězeného lesa nás čekalo opravdu velké překvapení. Do Bradavic zavítal unikátní a vzácný veterán Tatra 54 z roku 1931 a jeho majitel Jiří Veřmiřovský nám o ní prozradil až neuvěřitelný příběh. Patřila jeho dědečkovi a přežila stoletou vodu ve čtyřmetrové hloubce. Poté, co ji dlouhých 14 let náročně opravoval, a chtěl s ní konečně vyjet, mu veterána zločinci ukradli z garáže. Příběh ale dopadl šťastně a krásná automobilová babička se mu vrátila zpátky a my jsme se stali těmi vybranými šťastlivci a mohli se v ní i dokonce povozit.
Doslechli jsme se, že se nad Horní Bečvou opět stahují Mozkomorové i sám Pán zla Voldemort. Začali jsme proto tvořit mandaly z barevného písku, které nás budou nejen ochraňovat před zlými duchy, ale mají i léčitelské schopnosti a jsou vyjádřením naší duše. Než jsme je však dokončili, strhnul se poplach, že Bradavice zapálil Voldemort. Hasiči nás vyhnali rychle ven, protože se uvnitř začal valit dým, ze kterého vyšel skutečně Pán zla. Proudy vody a s pomocí hasičů jsme ho naštěstí přemohli. Zapovězený les byl zase bezpečný, a tak jsme se vydali řešit šifru, která nás dovedla díky zlatonce, Harryho brýlím a kamenu mudrců skutečně až k pokladu.
Večer byl zasvěcený Africe. Po kvízu jsme dostali další úkol, a to vytvořit z našich studentů mumie. Za odměnu jsme si pomocí baterek mohli nasbírat venku na trávě bonbóny, které nám vykouzlil sám Brumbál.
Studenti z koňského tábora rodičům vzkazují - jezdíme na koních do přírody a už umíme klusat!
Po snídani jsme se vypravili do Zapovězeného lesa stavět každá kolej své Bradavice a vytvořit Harryho Pottera z toho, co nám les dal. Stavby to byly vskutku úctyhodné, nechyběla ani Hagridova chýše, vězení z Azkabanu či famfrpálové hřiště, na kterém hráče zastupovaly lesní borůvky. Nebelvíru se zase povedla velmi těžká stavba parádního bradavického mostu. Všem čtyřem Bradavicím vévodil Harry Potter, kterého vytvářeli naši nejlepší studenti.
Po cestě ze Zapovězeného lesa nás čekalo opravdu velké překvapení. Do Bradavic zavítal unikátní a vzácný veterán Tatra 54 z roku 1931 a jeho majitel Jiří Veřmiřovský nám o ní prozradil až neuvěřitelný příběh. Patřila jeho dědečkovi a přežila stoletou vodu ve čtyřmetrové hloubce. Poté, co ji dlouhých 14 let náročně opravoval, a chtěl s ní konečně vyjet, mu veterána zločinci ukradli z garáže. Příběh ale dopadl šťastně a krásná automobilová babička se mu vrátila zpátky a my jsme se stali těmi vybranými šťastlivci a mohli se v ní i dokonce povozit.
Doslechli jsme se, že se nad Horní Bečvou opět stahují Mozkomorové i sám Pán zla Voldemort. Začali jsme proto tvořit mandaly z barevného písku, které nás budou nejen ochraňovat před zlými duchy, ale mají i léčitelské schopnosti a jsou vyjádřením naší duše. Než jsme je však dokončili, strhnul se poplach, že Bradavice zapálil Voldemort. Hasiči nás vyhnali rychle ven, protože se uvnitř začal valit dým, ze kterého vyšel skutečně Pán zla. Proudy vody a s pomocí hasičů jsme ho naštěstí přemohli. Zapovězený les byl zase bezpečný, a tak jsme se vydali řešit šifru, která nás dovedla díky zlatonce, Harryho brýlím a kamenu mudrců skutečně až k pokladu.
Večer byl zasvěcený Africe. Po kvízu jsme dostali další úkol, a to vytvořit z našich studentů mumie. Za odměnu jsme si pomocí baterek mohli nasbírat venku na trávě bonbóny, které nám vykouzlil sám Brumbál.
Studenti z koňského tábora rodičům vzkazují - jezdíme na koních do přírody a už umíme klusat!
5. DEN
Konečně nastal den, na který jsme se nejvíce těšili. Celodenní výlet z Bradavic na Bílou. Všichni studenti oblečení do originálních a krásně zelených triček, jež jim věnovala společnost ArcelorMittal, která podporuje naše ozdravné pobyty dětí. Patří jí za to obrovský dík, protože studenti byli z triček nadšení a sklízeli obrovský obdiv i na výletě. A ten se opravdu povedl. V letním parku Bílá jsme sjížděli na duších, dováděli na lodičkách i trampolínách a jezdili na šlapacích strojích. Rýžovali jsme dokonce zlato a ovládali vodní mlýnky. Nastal čas pro koloběžky. Ti starší studenti s nimi vyjeli lanovkou až na samý vrchol Bílé, ostatní jsme se jeli projet kolem řeky k loveckému Zámečku. Právě tam starší studenti hledali kešku a byli úspěšní. Nakonec jsme se všechny tři koleje vydaly sedačkovou lanovkou nahoru, odkud se nám otevřel nádherný výhled na Beskydy i samotnou nejvyšší Lysou horu. Pašeráckou stezkou plnou překážek nejen ve vzduchu jsme se společně spustili dolů a znavení odjeli autobusem zpátky do Bradavic. A protože venku bylo horko až k zalknutí a do večeře nám zbýval ještě nějaký čas, někteří studenti si šli svlažit tělo do bazénu. Ples s tombolou a karneval v Benátkách ukončil další dobrodružný den v Bradavicích.
Konečně nastal den, na který jsme se nejvíce těšili. Celodenní výlet z Bradavic na Bílou. Všichni studenti oblečení do originálních a krásně zelených triček, jež jim věnovala společnost ArcelorMittal, která podporuje naše ozdravné pobyty dětí. Patří jí za to obrovský dík, protože studenti byli z triček nadšení a sklízeli obrovský obdiv i na výletě. A ten se opravdu povedl. V letním parku Bílá jsme sjížděli na duších, dováděli na lodičkách i trampolínách a jezdili na šlapacích strojích. Rýžovali jsme dokonce zlato a ovládali vodní mlýnky. Nastal čas pro koloběžky. Ti starší studenti s nimi vyjeli lanovkou až na samý vrchol Bílé, ostatní jsme se jeli projet kolem řeky k loveckému Zámečku. Právě tam starší studenti hledali kešku a byli úspěšní. Nakonec jsme se všechny tři koleje vydaly sedačkovou lanovkou nahoru, odkud se nám otevřel nádherný výhled na Beskydy i samotnou nejvyšší Lysou horu. Pašeráckou stezkou plnou překážek nejen ve vzduchu jsme se společně spustili dolů a znavení odjeli autobusem zpátky do Bradavic. A protože venku bylo horko až k zalknutí a do večeře nám zbýval ještě nějaký čas, někteří studenti si šli svlažit tělo do bazénu. Ples s tombolou a karneval v Benátkách ukončil další dobrodružný den v Bradavicích.
6. DEN
Pobyt v Bradavicích nabývá na obrátkách a je den ze dne dobrodružnější a napínavější. Na dnešní den jsme se všichni snažili dobře vyspat, protože nás čekala nejnáročnější zkouška, v níž se každý student musel spolehnout jen sám na sebe. V Boji o Ohnivý pohár mohou uspět opravdu jen ti nejlepší studenti z mladší a pak ze starší věkové kategorie. Všichni jsme se snažili plnit složité úkoly, jak nejlépe jsme to zvládli, protože si nikdo z nás nechtěl nechat ujít diplom, ceny a hlavně medaili s Ohnivým pohárem. Další zkouška nás čekala na ořích, které jsme museli zvládnout nejen v ohradě, ale i v terénu. Naštěstí nám pomáhal koňský vůdce. A protože bylo vedro až k zalknutí, zchladili jsme svá těla v bazénu a někteří i v přehradě. Tam jsme se také naučili vařit lektvary. A bublaly nám o sto šest! Starší studenti šli hledat další kešku a byli opět úspěšní. Po večeři jsme se popadali za břicha při Bradavickém srandopytli. Někteří studenti se projevili jako praví komedianti. A náročný den stále neměl konce! Sešli jsme se večer u ohně a za doprovodu kytary, na které hrál profesor Snape, jsme opékali párky. Museli jsme se pořádně posilnit před noční stezkou odvahy, na které nás ke všemu doprovázel strašidelný úplněk. Nejstarší studenti zůstali venku až do rána. Po napínavé stezce nočním Zapovězeným lesem zalezlí ve spacácích u ohně dávali liškám dobrou noc.
Pobyt v Bradavicích nabývá na obrátkách a je den ze dne dobrodružnější a napínavější. Na dnešní den jsme se všichni snažili dobře vyspat, protože nás čekala nejnáročnější zkouška, v níž se každý student musel spolehnout jen sám na sebe. V Boji o Ohnivý pohár mohou uspět opravdu jen ti nejlepší studenti z mladší a pak ze starší věkové kategorie. Všichni jsme se snažili plnit složité úkoly, jak nejlépe jsme to zvládli, protože si nikdo z nás nechtěl nechat ujít diplom, ceny a hlavně medaili s Ohnivým pohárem. Další zkouška nás čekala na ořích, které jsme museli zvládnout nejen v ohradě, ale i v terénu. Naštěstí nám pomáhal koňský vůdce. A protože bylo vedro až k zalknutí, zchladili jsme svá těla v bazénu a někteří i v přehradě. Tam jsme se také naučili vařit lektvary. A bublaly nám o sto šest! Starší studenti šli hledat další kešku a byli opět úspěšní. Po večeři jsme se popadali za břicha při Bradavickém srandopytli. Někteří studenti se projevili jako praví komedianti. A náročný den stále neměl konce! Sešli jsme se večer u ohně a za doprovodu kytary, na které hrál profesor Snape, jsme opékali párky. Museli jsme se pořádně posilnit před noční stezkou odvahy, na které nás ke všemu doprovázel strašidelný úplněk. Nejstarší studenti zůstali venku až do rána. Po napínavé stezce nočním Zapovězeným lesem zalezlí ve spacácích u ohně dávali liškám dobrou noc.
7. DEN
Dnes jsme si trošku pospali. Jednak jsme za sebou měli večerní stezku odvahy a jednak nás čekala vrcholná bitva mezi jednotlivými kolejemi. Poslední souboj byl obzvlášť těžký, protože od rána pralo slunko, že jsme se co chvíli museli chladit vodou a doplňovat tekutiny. Létali jsme na koštětech a jízda na lyžích či bobech byla vskutku dramatická a mnohdy šlo o sekundy. Odpoledne pokračovalo střelbou ze vzduchovek a vodní honičkou. Znavení jsme šli zvlažit svá těla do přehrady a bazénu, kde někteří studenti naskákali dokonce i ve svých úborech. Ten den nás ještě čekal jeden veledůležitý úkol - založení táborové kešky. Po večeři jsme se všichni ocitli v daleké Asii, v tropických zemích, ale i v Himalájích. Jenže náš dýchánek přerušil sám Voldemort. Naší síle ale nebyl schopen odolat a podařilo se nám ho společně aspoň do příštího pobytu v Bradavicích zničit. Poslední večer patřil našim uměleckým dovednostem v Talentmánii. Rozlučková zábava se protáhla až do půlnoci.
Dnes jsme si trošku pospali. Jednak jsme za sebou měli večerní stezku odvahy a jednak nás čekala vrcholná bitva mezi jednotlivými kolejemi. Poslední souboj byl obzvlášť těžký, protože od rána pralo slunko, že jsme se co chvíli museli chladit vodou a doplňovat tekutiny. Létali jsme na koštětech a jízda na lyžích či bobech byla vskutku dramatická a mnohdy šlo o sekundy. Odpoledne pokračovalo střelbou ze vzduchovek a vodní honičkou. Znavení jsme šli zvlažit svá těla do přehrady a bazénu, kde někteří studenti naskákali dokonce i ve svých úborech. Ten den nás ještě čekal jeden veledůležitý úkol - založení táborové kešky. Po večeři jsme se všichni ocitli v daleké Asii, v tropických zemích, ale i v Himalájích. Jenže náš dýchánek přerušil sám Voldemort. Naší síle ale nebyl schopen odolat a podařilo se nám ho společně aspoň do příštího pobytu v Bradavicích zničit. Poslední večer patřil našim uměleckým dovednostem v Talentmánii. Rozlučková zábava se protáhla až do půlnoci.
8. DEN
Na to smutné ráno se nikdo z nás netěšil. Věděli jsme, že je poslední, které společně trávíme v Bradavicích. Studenty, kteří se celý týden učili dovednostem na koních, však čekal od rána ještě nejdůležitější úkol. Bitva na ořích, z nichž vyšlo hned několik vítězů. Slavnostní závěrečný ceremoniál se odehrál ve Velké síni. Tam, kde nás před týdnem Mluvící klobouk rozděloval do kolejí. Všichni studenti dostali diplomy, odměny a někteří podle zásluh dokonce i několik. Ti nejlepší navíc získali plavenky do bohumínského Aquaparku, které jim věnovala společnost Bospor (Bohumínské sportovní centrum). Netrpělivě jsme ale očekávali, kdy profesorka Mc Gonnagalová vyhlásí vítěznou kolej a nejlepšího studenta Bradavic - našeho Harry Pottera. Stal se jím velice nadaný a dobrosrdečný student Ríša Pácl z Bohumína. A šampaňské tentokrát bouchalo v koleji Mrzimor. Ani v ostatních kolejích ale nebylo smutno, protože všechny za zásluhy získaly kilo bonbónů. Než jsme je stačili sníst, zahoukal před branami Bradavický expres. Nasedli jsme do něj nakonec s úsměvem - máme přece před sebou ještě celé prázdniny!
Na to smutné ráno se nikdo z nás netěšil. Věděli jsme, že je poslední, které společně trávíme v Bradavicích. Studenty, kteří se celý týden učili dovednostem na koních, však čekal od rána ještě nejdůležitější úkol. Bitva na ořích, z nichž vyšlo hned několik vítězů. Slavnostní závěrečný ceremoniál se odehrál ve Velké síni. Tam, kde nás před týdnem Mluvící klobouk rozděloval do kolejí. Všichni studenti dostali diplomy, odměny a někteří podle zásluh dokonce i několik. Ti nejlepší navíc získali plavenky do bohumínského Aquaparku, které jim věnovala společnost Bospor (Bohumínské sportovní centrum). Netrpělivě jsme ale očekávali, kdy profesorka Mc Gonnagalová vyhlásí vítěznou kolej a nejlepšího studenta Bradavic - našeho Harry Pottera. Stal se jím velice nadaný a dobrosrdečný student Ríša Pácl z Bohumína. A šampaňské tentokrát bouchalo v koleji Mrzimor. Ani v ostatních kolejích ale nebylo smutno, protože všechny za zásluhy získaly kilo bonbónů. Než jsme je stačili sníst, zahoukal před branami Bradavický expres. Nasedli jsme do něj nakonec s úsměvem - máme přece před sebou ještě celé prázdniny!
